Význam třídění a recyklace odpadů je zejména v šetření primárních zdrojů surovin, které nejsou neomezené, a zároveň ochraně životního prostředí.
Třídíte zodpovědně?
\“Tento smysl se však naplní pouze tehdy, pokud odpady, které vytvoříme, končí tam, kde patří,\“ konstatoval Marek Brinzík z organizace odpovědnosti výrobců Natur-Pack.
Odpady jako papír, plast, sklo či nápojové kartony. tetrapaky, se nemají vyhazovat do komunálního odpadu, ale do barevných kontejnerů, případně do pytlů na tříděný sběr. Nebezpečné odpady či velkokapacitní odpady jako nábytek patří zase na sběrné dvory, vysvětlil Brinzík. Elektroopad, použité baterie nebo akumulátory se předávají v tzv. elektroopadu. místech zpětného sběru – například elektroprodejnách. Místy zpětného sběru jsou také lékárny. Předávají se tam nespotřebované léky, což je také potenciálně velké riziko pro životní prostředí, připomněl.
„Na Slovensku se setkáváme často s tím, že odpady nekončí tam, kde patří, ale tam, kde zásadně nepatří. A to v přírodě, a proto jsme země černých skládek. Bohužel často tam končí velmi dobře recyklovatelné odpady jako papír, sklo, plasty, kovové obaly, nápojové plechovky, včetně elektroopadů,“ přiblížil Brinzík. Připomíná proto, že k naplnění smyslu třídění a recyklace odpadů je třeba vyhazovat odpady správně. „Bez dobrého třídění odpadů nebude ani dobrá a efektivní recyklace. Odpady nepatří do přírody ani do směsného kontejneru,“ doplnil Brinzík.
K hromadění odpadu přispíváme výraznou měrou i plýtváním potravinami – přibližně třetina potravin, vyrobených každoročně na celém světě pro lidskou spotřebu, skončí v odpadu nebo se jinak znehodnotí. Plýtvání potravinami má negativní dopady i na životní prostředí – plýtváme vodou, produkujeme oxid uhličitý, deforestujeme zemi.
